PRÁVO VOLBY

Jak si ZVOLÍ dospělý člověk vypadat je čistě jeho / její věc.

Na co zapomínáme je slovo „volba“.

Pracuji v průmyslu, který by měl lidi motivovat. Ve většině případů tomu tak však není.

Jsme průmysl, který má lidí posilovat, ale často tomu tak není. Nutíme lidi, aby na nás byli závislí. Jednak ze strachu, že přijdeme o klientelu (do roku 2020 má být 8 z 10 dospělých lidí obézních. A také proto, že mnozí z nás postrádají vzdělání, umožňující vědění předávat.

Měli bychom být schopni lidem nabídnout možnost volby v souvislosti s jejich tělesnou kompozicí a atletickým výkonem.

Neděláme to a spíše lidem ordinujeme naše vlastní volby, stigmata, očekávání a všeobecné standardy. Předpokládáme, že každý chce to co společnost a to diktujeme. A to je špatně.

V tomto světě, kde lidé nadávají tlusťochům i „příliš vypracovaným“ lidem se zdá, že ztrácíme smysl pro realitu. Abychom mohli cítit stud, musíme se nejprve cítit zostuzeni. Ano, společnost a lidé nám ukládají, za co bychom se měli stydět, ač pocit studu spočívá neoddělitelně v našem nitru.

Ale jak většina z nás (Coachů) motivuje? My jsme ti, kteří způsobují u lidí pocit studu našimi perfektními dietami a tréninkovými plány a tím stanovujeme tento neudržitelný ideál.

Ve většině případů je to však lež. Kolik z nás Coachů takto skutečně žije? Je to pouze vyobrazení Vašeho života v závislosti na tom, jak chcete, aby ho lidé viděli.

A hádejte proč to děláme. Protože se stydíme. Stydíme se, že samotné „ne-kritické“ odvětví, kterým jsme se rozhodli být součástí, nás skutečně bude soudit.

Ani ve snu by nikoho nenapadlo, že se prostě rozhodneme nejít cvičit.

Nebo že bychom snědli jídlo nebo si dali drink čistě pro radost z chuti.

Přestaňme klást nerealistické a neudržitelné ideály lidem, kteří je nevyhledávají.

To jak budete vypadat je VOLBA každého z Vás. Není to tak, že se jednoho dne probudíte tlustí nebo vysekaní. Jedno je vedlejším produktem přejídání se a druhé je produktem tréninku a vhodného stravování. Ovšem co si jedinec zvolí, ať už je to jeden extrém / kombinace obojího, je čistě na něm. A většina populace chce střední kombinaci – tedy kompenzaci přejídání výdejem energie prostřednictvím cvičení, což je pro tyto lidi dlouhodobě udržitelná varianta.

V určitém bodě tohoto celého procesu jsme měli na výběr, nebo ne?

Vybral si tedy někdo být tlustý?

Pokud ano, je to životní volba jako každá jiná.

Věřím, že pokud je někdo dobře informovaný a rozhodne se kouřit, brát drogy, skákat z letadla, je to čistě na něm / na ní. Pokud je to ale něco, co si nemohli zvolit nebo s musí pod tlakem přizpůsobit, pak to v pořádku není.

Jsou to stejné životní volby jako všechny ostatní, založené na naději, vědění, vzdělání a do určité míry na životních zkušenostech. A jak to bývá u všech životních voleb, přicházejí spolu s kompromisy, riskem a odměnou. A pokud se rozhodnu žít 24/7 se svalovou bolestí a perfektním jídelníčkem tak, že se touhy a potřeby v mém životě jasně oddělí, je to má VOLBA.

Nesuďte mě či kohokoli jiného jen proto, že se naše životní styly neshodují.

Lidé soudí obézní dítě stejně jako špičkového atleta. Co je na tom nejhorší, je že to v dnešní době dělají lidé, kteří danou osobu vůbec neznají a nikdy se s ní nesetkali (sociální média). A zdá se, že to společnost hodnotí jako normální věc.

Jsou to jednoduše lidé, kteří mají pocit, že je v pořádku soudit rozhodnutí někoho jiného. A pokud nejste v souladu s jejich vlastními životními volbami, vadíte jim, žárlí na Vás a kdoví co ještě.

Jde o to, že já i Vy, bychom měli mít možnost volby stát se tím, čím chceme. A to bez ohledu na to, co nám diktuje společnost nebo vrstevníci.

Myslíte si, že obézní dítě je obézní na základě své volby?

Myslíte si, že když je to dítě každý den mučeno a škádleno kvůli svému vzhledu, tak chce mít možnost volby?

To dítě si to nevolí. Může vyrůst a v dospělosti, stále obézní, si stěžovat, že ho lidé zostuzují za to jak vypadá. Nebo se může sebrat a něco s tím udělat. Právě ta negativní zkušenost ho může zocelit a vyhecovat jít po cestě změny a stát se fitness modelem.

No a bude pak jeho život procházka růžovým sadem? Jistěže ne, to že zhubnete nějaký tuk určitě není zárukou k věčnému štěstí.

Být více akceptovaný znamená být průměrný. Pokud se však vychýlíte na jednu stranu spektra (obezita / totální vyrýsovanost a hodně svalů), budete okolím souzeni.

Lidé jsou krutí. Rádi haní lidi, kteří nejsou jako oni. Je to jako osoba v baru, která nepije alkohol.

Volby.

Motivuji lidi k tomu, aby byli schopni volit a mít KONTROLU nad svou tělesnou kompozicí, stravováním a tréninkem. Raději je naučím kontrole a know how pro jejich vlastní cíle, než abych jim diktoval jak si já nebo společnost myslíme, že by měli vypadat.

Viděl jsem až příliš mnoho lidí, kteří nabrali trochu svalů, vyrýsovali břicho a změnili se v arogantní idioty, jejichž životním smyslem je soudit druhé.

Mou prací není dát lidem svaly, nebo jim ubírat tuky. Mým cílem je dát jim kontrolu, povědomí a sebevědomí. Během tohoto procesu spousta z nich vyrýsuje, ale spousta taky ne. Dávám jim nástroje zhodnotit, kde se v daném spektru nacházejí a jak se dostat tam, kam sami chtějí.

Toto je všeobecně vrchol křivky štěstí. Ne to, co za něj pokládá tento průmysl. Ale to, co za něj pokládáte Vy.

Silový trénink provází kompromisy, zdravý životní styl provázejí také kompromisy (často se týkají hlavně Vašeho mozku).

Nadváha je, až na případ metabolické benigní obezity (což je extrémně malé procento populace), kde obezita neobnáší žádné metabolické problémy s ní jinak spojené, spojena s vyšším rizikem cukrovky, srdečními onemocněními, vysokým cholesterolem, vysokým tlakem atd.

Jsem znepokojen tím, že nadváha často není volbou (jak předpokládá společenský konsensus), a chci lidem tuto volbu dát. A pokud vidíte někoho obézního vstoupit do fitka, pak to znamená, že s tím už něco dělá. Dokonce i vy, kdo jste obézní a čtete si tento příspěvek očividně se svým aktuální stavem chcete něco dělat.

A to je dobře, protože z vlastní volby začínáte měnit realitu svého života.

Ať už však sledujete kohokoli jako svůj fitness vzor.

Nezapomeňte, že se tak nenarodili ani jednoho dne neprobudili. Prošli si spoustou let dřiny.

A ani ve Vašem případě těch 5, 10, 20 let nic nedělání a špatných stravovacích návyků nezmění pár týdnů v posilovně. Pokud však máte dost silné PROČ a pochází z Vašeho nitra, nic Vás nedokáže zastavit. A to, kdy dorazíte do Vašeho cíle závisí na dlouhodobé udržitelnosti Vašeho progressu, stejně jako na tom, kolik tomu sami dáte.

Autor: Tento příspěvek byl inspirován názory Phil Learney Performance Education.

Napsal: Martin Barna